Race-Online - Česká rFactor Liga a komunita - Novinky: F1 a GP2: Blíží se první podnik imního šampionátu

Přihlášení

Nejste členem?
Klikněte sem
a zaregistrujte se. Zapomněli jste heslo?
Pro zaslání nového
Klikněte sem.

Team Speak

IP: 88.146.196.246
Heslo: stejné jako na servery

F1 2014

1.	L. Pohančeník	215
2.	M. Pálfi	130
3.	P. Cink	88
4.	P. Jiránek	84
5.	L. Viskot	54
6.	J. Valeček	50
7.	A. Gacík	41
8.	V. Maliár	32
9.	J. Kurtiš	32
10.	J. Boško	24

Octavia Cup

1.	L.Viskot	116
2.	V.Schenel	115
3.	A.Gacík	83
4.	J.Boško	66
5.	P.Cink	58
6.	M.Dlužík	57
7.	A.Buchta	57
8.	K.Jahna	44
9.	R.Hanousek	40
10.	M.Petříček	39

PSC 2014

1.	L.Pohančeník	158
2.	R.Šindelka	123
3.	R.Hanoušek	71
4.	M.Hemmer	70
5.	M.Palfi	62
6.	P.Jiránek	61
7.	M.Vons	60
8.	P.Králiček	52
9.	M.Dlužík	41
10.	O.Brhel	36

návštěvnost

F1 a GP2: Blíží se první podnik imního šampionátu

První závodní okruh byl v Brně vybudován v roce 1930, a to především díky současnému trendu okruhových závodů. Předtím bylo totiž Brno vyhlášenou lokalitou závodů do vrchu na trase Brno - Soběšice. Prvnímu závodu na Masarykově okruhu předcházela v rekordně krátké době rekonstrukce běžných silnic v předměstích Brna a přilehlých obcích, které záhy vstoupily do podvědomí tehdejší jezdecké elity. Okruh, který byl sestaven ze tří normálně používaných silnic, dokázali dělníci zbudovat za necelého půl roku. Výstavba stála téměř šest milionů korun československých a finanční záštitu nad stavbou převzala prezidentská kancelář. Už v roce 1929 souhlasil president Tomáš Garrigue Masaryk se žádostí, aby chystaný závodní okruh nesl jeho jméno. Při tvorbě okruhu se autoři inspirovali především německým Nürburgringem. Úvodní ročníky Masarykova okruhu vyhrál Němec von Morgan na Bugatti, poté tuto značku přivedl v Brně dvakrát ke zlatému věnci legendární francouzský jezdec Chiron, který svoje brněnské triumfy završil s vozem Alfa Romeo v roce 1933 vítězným hattrickem. Na této verzi se jezdilo až do roku 1937. Okruh měl délku 29,142 km.

Po válce se motorističtí fanoušci dočkali sportovního comebacku Masarykova okruhu v roce 1949. Trať zkrácená na 17,801 km hostila automobilovou Velkou cenu Československa, jejíž startovní listinu zaplnil až na malé výjimky kompletní tehdejší jezdecký výkvět včetně Itala Fariny, který se o rok později stal historicky prvním mistrem světa Formule 1. Kromě redukce délky tratě došlo v reglementech závodu k další významné změně, když startovní rošt vyslal jezdce do boje opačným směrem než tomu bylo v předválečných ročnících. Neuvěřitelných 400.000 diváků vidělo vzrušující podívanou s těžkými haváriemi favorizovaných vozů Maserati Fariny, Angličana Parnella a siamského prince Biry v úvodu závodu, v jehož proměnlivém průběhu absolvoval miláček publika Chiron nejrychlejší kolo. Velkou cenu Československa 1949 připomíná dodnes na starém Masarykově okruhu zatáčka, nazvaná diváky Farinova (v této zatáčce havaroval). Politický vývoj tehdejší československé republiky nadlouho vytlačil z Brna vrcholné závody automobilů, nicméně následující rok 1950 položil Masarykovu okruhu základní kámen nové tradici – závodům motocyklů. Jejich skromné začátky postupně nabíraly svižný rytmus a zejména v letech 1956 – 1964, přestože Brno ještě nebylo součástí seriálu mistrovství světa, přijížděli do moravské metropole jezdci výtečných kvalit. Na této verzi se jezdilo až do roku 1964.

Díky ověřeným pořadatelským kvalitám a zcela rekonstruované klasické trati, zkrácené na 13,9 km, zařadila FIM Brno do kalendáře mistrovství světa motocyklů 1965. Vysoké postavení si starý Masarykův okruh udržel do roku 1982, kdy přes veškeré úsilí pořadatelů a další zkrácení tratě na 10,925 km (v roce 1975) začal citelně pokulhávat za stále náročnějšími bezpečnostními požadavky.

Slavná éra starého Masarykova okruhu skončila v roce 1986. Již v červnu 1987 však byl otevřen zcela nový speciální automotodrom, vybudovaný v členitém terénu lokality Kývalka. Délka nového autodromu činí 5,403 km. Vzpomínkami na „zlatou éru“ předválečných automobilových Velkých cen dýchají i úzké přilehlé silničky ze Žebětína a směrem do Ostrovačic s pověstnými vlásenkami, řezanými ve třicátých letech mistry volantu. Po čtyřleté přestávce se Brno znovu objevilo mezi pořadatelskými městy seriálu mistrovství světa silničních motocyklů. Kromě sezóny 1992, kdy brněnští pořadatelé nepřistoupili na pozměněné ekonomické podmínky tehdejšího nového promotéra seriálu, hostuje Mistrovství světa motocyklů na Automotodromu Brno každoročně.

Trať vypadá celkem jednotvárně, skládá se pouze ze středně dlouhých rovinek, rychlých a středně rychlých zatáček. Zcela zde chybí vlásenky a pomalé šikany. I přesto jsou zde však 4 vhodná místa k předjíždění. Protože jsou na trati pouze krátké rovinky a ryché zatáčky, je tento okruh vysokopřítlakový. Je také značně hrbolatý, což vyžaduje vysokou stabilitu vozu.

Důležitá zde bude správná strategie. Vysokorychlostní zatáčky poměrně rychle odírají pneumatiky, které musí spolu s jednou povinnou zastávkou (nová pravidla zavádějí povinnost použít obě směsi pneumatik) vydržet celkem 28 kol.

První závod nám možná přinese vysoké rozdíly ve výkonnostech jednotlivých jezdců, neboť je to první závod na nové fyzice a teprve se začíná s odhalováním správného nastavení. Připomenu ještě harmonogram jednotlivých divizí:

Pátek: GP2
Sobota: F1
Neděle: F1

Na server můžete chodit s oběma vozy, vyjímkou jsou meziligové akce na modu GP2, kdy budou návštěvníci na vozech F1 ze serveru vyhoštěni. Přeju hodně štěstí a trpělivosti, za pár dní opět závodíme!

Komentáře

#1 | Marek Vons dne December 07 2010 14:17:56

kolko bude kol?

#2 | Lukas Viskot dne December 07 2010 17:23:25

"[i]Důležitá zde bude správná strategie. Vysokorychlostní zatáčky poměrně rychle odírají pneumatiky, které musí spolu s jednou povinnou zastávkou (nová pravidla zavádějí povinnost použít obě směsi pneumatik) vydržet celkem [u][b]28 kol[/b][/u][/i]."

To je tak když si někdo přečte jen nadpis